UCI WYG Freiamt: Radost, krev i slzy

Finálová neděle nám přinesla nejen radost z medailí, ale i slzy tam, kde se nezadařilo. A bohužel i jeden nehezký pád, při kterém všem zatrnulo – rovnou ale prozradím, že skončil fantastickým happyendem. Chcete vědět, kdo z naší výpravy získal mládežnický titul mistra světa? Tak čtěte dál až do konce.

Poussin

Stejně jako včera nás ráno uvítala modrá obloha, zelené louky okolních strání, černé kafe, oranžová trička Czech Team a k tomu bílé šipky finálových sekcí. Těch bylo pět a jely se na dvě kola. Čas na závod hodina a čtvrt znamenal, že není čas na okounění. První šli na řadu naši dva Vojtové – Hříbek s Vepřkem. Kluci mají společného více, než se na první pohled zdá: kromě křestního jména a podobných hlásek v příjmení je to také pouhý jeden den rozdílu v datu narození a pokud zkombinujeme latinské rčení „nomen – omen“ s astrologií, vyjde nám, že Vojtové jsou jeden za 18 a druhý bez dvou za 20. Jednoduše řečeno: nikdy nevíte, kdy předvedou bezchybnou jízdu a kdy naopak přijde nečekaný kiks. Vojta Hříbek nástup na pódiu prozíval, ale naštěstí se včas probudil a z prvního kola dovezl 9 bodů. Ve druhém 3 nuly, ale také dvě pětky – a celkových 19 bodů nestačilo na lepší než 9. místo. Vojta Vepřek zahájil pětkou na první sekci, jinak ale jel podobně jako Houba a s celkovými dvaceti body se ve výsledcích zařadil hned za něj. Na to, že jsou kluci na WYG poprvé, zajeli oba velmi dobře a byli schopní překonat všechny sekce. Vítězem kategorie je Kuba Mudrák ze Slovenska.

Youth Girls

Druhé na startu byly mladší dívky. Naše dvě favoritky nastupovaly z prvního a druhého místa. Denisa Pecháčková zajela první kolo za 9 bodů a průběžně držela první místo. Jenže ve druhém kole se to stalo. Pád z jednoduché klády na první sekci znamenal i totální rozklad Denisiny psychiky a začala kupit chybu za chybou. Nevěřícně jsme sledovali, jak z druhého kola dovezla plný počet bodů L Vidina stupňů vítězů se rozplynula, 34 bodů a páté místo jsou pro všechny velké zklamání. Ještě ale máme Elišku Hříbkovou. Ta si své slzičky užila už před startem, ale na pódium už naštěstí nastupovala s úsměvem. Dvě pětky z prvního kola nevypadaly moc dobře, ale naděje byla. Ve druhém kole na třetí sekci Eliza škaredě spadla a otřesená zůstala sedět na lavici za stanem. Lízo, nemůžeš to vzdávat, přece to Japonkám nedáš zadarmo!, dával ji celý tým dohromady. A Líza to nevzdala. Zpátky na kolo, zbylé sekce zajela po jednom bodu a pak napjaté čekání před výsledky – Japonky 30 bodů, Líza 25, všichni čekáme na Švýcarku – a Sheila Wips s dvaceti body podle očekávání vyhrává. Eliška druhá, obrovská gratulace a pak honem utěšit Denisu – příští rok to vyjde lépe.

Girls

V benjaminech jsme letos žádného zástupce ve finále neměli, takže pojďme rovnou na finále kategorie girls, kde jsme samozřejmě všichni doufali v úspěch Bětky Pečínkové. Loňské druhé místo sice dávalo naději, ale ne jistotu – spolu s Bětkou nastoupily například dvě Japonky, o jejichž dovednostech jsme nic nevěděli, ale viděli jsme, jak jedou ostatní zástupci této země – výborně. Také španělská a francouzská jezdkyně byly nebezpečné. První kolo Bětka začala dobře, bod za nepatrné ťuknutí ji nijak nerozhodil. Čistě to nevycházelo, ale pětka přišla až na betonových blocích. Oblá dlouhá kladina natřená lesklou barvou a posypaná jemným pískem opravdu není nic, po čem byste chtěli jezdit podélně – natož se z ní odrážet na výskok. Holky tu dostávaly po pětkách, jen jedna z Japonek utahala 4 body. Po prvním kole Bětka vede o dva body. Ve druhém kole ale dostala pětku při tahání kola na balík desek u traktoru – osa kola nad šipkou. Druhá koule na betonech, pokus vyskočit z kladiny nevyšel – ale nebylo tam co ztratit. Jenže pak přišlo kolo třetí (holky jely bez semifinále, proto jejich finálová jízda byla na tři kola) a na seskoku z vysokého kamene, s nímž předtím nemívala problém, najednou přišlo uklouznutí a pád na zem. Naražené rameno, krvavá brada – to vůbec nevypadá dobře. A před sebou čtyři sekce. A Japonky na tabuli výsledků dýchající na záda. Bětku ale jen tak něco nerozhodí. Otřepala se a pokračovala v závodě, jen se nechávala na více místech od táty jistit. Tahání na traktoru tentokrát vyšlo a pozor – žlutočervená kladina v písku za čtyři body! A nechybělo moc, aby to bylo za tři. Poslední dvě sekce Bětka korunuje nulami. Rychle do cíle a pak čekání, jak dojedou ostatní. Španělka i Francouzka se řadí za Bětku a čekáme na Japonky. Třetí kolo nesmí jet lépe než za deset. Někteří u tabule, jiní na sekcích. „Japonečka dostala pětku za tahání na traktoru!“, hlásí zvědové a ne, že bychom to holce přáli, ale když chytí druhou pětku na betonech, jásáme a gratulujeme Bětce k vítězství!

Minime

Posledním startujícím je Tom Vepřek v minimech. Do finále se mu příliš nechtělo, ale nakonec se s překážkami popral lépe, než sám čekal. Přeskákat špalky s vyřezávaným nápisem Freiamt mu nedělalo problémy a špatně si nevedl ani na ostatních úsecích – na prvoročáka velmi dobrý výkon. Vítězem je Adam Morewood.

1 komentář u „UCI WYG Freiamt: Radost, krev i slzy“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *