UCI WYG Freiamt: Šest finalistů

Po včerejším povzbudivém začátku v týmové soutěži dnes na naše holky a kluky čekaly semifinálové jízdy – a tam už jel samozřejmě každý za sebe. S tím, že by někteří z nich mohli postoupit do nedělního finále, jsme počítali. Že jich postoupí celkem šest ale nenapadlo ani ty největší optimisty.

V noci z pátku na sobotu se obloha nad Freiamtem vyjasnila a zaplnila hvězdami. Nad ránem teploměr ukazoval jen deset nad nulou, ale ranní sluníčko teplotu hnalo rychle nahoru. Rychlá kontrola týmu, jestli někdo zase nezaspal, pak nasnídat a o půl desáté se začínají na pódiu řadit první poussini. Startuje se po pěticích, každý jezdec je představen jménem, každé pětici popřeje moderátor hodně štěstí – a po odpočítání přesného času kluci vyrážejí na sekce. Vojta Hříbek nezačal závod úplně dobře – na sekci ve stanu jel výborně s jediným bodem, pak závěrečný seskok z klády – a vjel rovnou do STARTU, do kterého kláda neomylně mířila. „Je to moje chyba“, vzal vinu na sebe táta Martin, „já jsem mu včera při procházení sekcí řekl, že tam už jen seskočí a pojede do cíle, jenže to tu nebyly cedule začátku a konce sekce a my si mysleli, že cíl bude tady.“ Jenže do cíle se muselo zatočit skoro o 180 stupňů a popojet o dva metry vedle. Na Vojtovu obranu nutno říct, že úplně stejnou chybu zde udělali minimálně tři nebo čtyři další jezdci během těch pár chvil, kdy jsme sekci sledovali. Houba pak sice chytl ještě jednu pětku, ale jinak už jel bezchybně, první kolo za deset a druhé za jediný bod – přesto jsme čekali napjatě, jestli to na finále vyjde nebo ne. Vyšlo. První kolo Vojty Vepřka za šest bodů vypadalo velmi dobře, byť čtyři kluci jeli za nulu – hlavně ale nepokazit druhé kolo. Čtyři body, celkem deset, tedy o bod před Houbou a finále také v kapse. Kuba Kalaš v prvním kole párkrát doplatil na svou preciznost, takže párkrát dostal body za čas a celkem jich bylo 21. Ve druhém ale úžasně zabral, stáhl to na 12 bodů a odměnou je mu 20. místo – sice skončil mimo finále, ale jako nejmladší člen týmu rozhodně ostudu neudělal.

Jen deset minut po poussinech startovaly mladší dívky. Poussinů jelo 31, holek 13, všichni společně v bílých šipkách. Rozhodčí ale pouštěli do sekce po dvou najednou (vždy až byl jeden v polovině sekce, vyjel další), takže se jelo prakticky bez front a v tempu. Eliška Hříbková chytila v prvním kole dvě pětky (no jo, Houba jak Houba, že), ale druhé zajela za dva body (Houba, že) a s dvanácti body obsadila v semifinále PRVNÍ MÍSTO. Denisa Pecháčková jela také výborně, sekci číslo tři sice vyřešit nedokázala, ale ty zbylé ano a se čtrnácti body se zařadila hned za Elizu na místo druhé. Eliška Mudrychová zatím nemá ve svém repertoáru tělovky, takže většinu branek řešila taháním. Výsledkem bylo 46 bodů – a i to by překvapivě stačilo na postup do finále, ale v Eliščin neprospěch rozhodly tři minuty času, o které byla pomalejší než její soupeřka a skončila devátá. Eliška dostala do příštího roku za úkol zapracovat na těch tělovkách a přejít na větší kolo a za rok to klapne i u ní.

Další v pořadí startujících byla v pravé poledne kategorie minime. Tom Vepřek v prvním kole také neodolal lákání dvou pětek a se šestnácti body se zařadil do početné skupiny kluků se 14-18 body, kteří se průběžně pohybovali kolem 10-14 místa – tedy na rozhraní života (finále) a smrti (třinácté místo). Ve druhém kole Tom zabral, stáhl to na šest bodů a opakovalo se z loňska dobře známé infarktové čekání před výsledkovou obrazovkou na dojezd ostatních jezdců. Crescenci dva body za Tomem, Masuda se řadí dopředu, kolik jich ještě zbývá? Už chybí jen Ogura a Tom je stále desátý, takže bude nejhůř jedenáctý a JDE DO FINÁLE! Péťa Mokrý takové štěsté neměl. V prvním kole pochytal plný počet, ve druhém sice dvě sekce zajel, ale je z toho 29. místo mezi čtyřiceti startujícími.

 V následujících benjaminech jsme měli nasazené čtyři jezdce a finálové ambice jsme neměli. Přesto pro Dominika Sabáčka nebylo úplně v nedohlednu – dvě sekce jel skvěle za nula, ale devět bodů, které mu chyběly (respektive přebývaly) znamená 19. místo. Vojta Kalaš a René Vymětal si skvěle poradili se sekcí z žulových kvádrů, kterou jeli za nulu a ani na ostatních sekcích to nebylo marné. Martin Damborský po závodě se svou jízdou spokojený nebyl, určitě by si jako dárek k dnešním narozeninám zasloužil lepší výsledek.

Poslední kategorie cadet a v ní nás poslední dnešní startující Mára Pochtiol. První sekce parádně za bod, druhá na žulových kvádrech začala neskutečným zapíchnutím předním kolem do vysoko položené hrany šutru a ukázkovým podhozem na zadní… Jenže pak se začaly objevovat chyby. Protože ostatní už měli dojeto, šel s Márou celý Czech Team a hlasité povzbuzování bylo možná až příliš – jak by řekl náš Lukáš, byl „přemotivovanej“. Kravina na krávě (pro neznalé: sekce s chaloupkou, jezírkem a betonovou sochou krávy s telátkem) uzavřela první kolo, ale pozor – pořád je ještě šance, průběžně byl kolem čtrnáctého místa. Bohužel druhé kolo nevyšlo a Marek do finále nepostoupil. Smutek mírní to, že mezi „jezdci z jiného vesmíru“ typu Montalva a spol by šance na medaili byla stejně nulová.

Takže shrnuto: zítra do finále nastupuje Bětka Pečínková v dívkách, Denisa Pecháčková a Eliška Hříbková v mladších dívkách, Vojtové Vepřek a Hříbek v poussinech a Tom Vepřek v minimech. Slušný výsledek dne, co říkáte?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *