Report: Hamry nad Sázavou

Konečně jsme se dočkali, dlouhé čekání na první závod sezony je u konce. V sobotu 30. dubna odstartoval na Vysočině letošní ročník Cyklotrialových her mládeže. Pořadatelem úvodní soutěže byl klub AMK Hamry nad Sázavou a pro pořádání závodu vybral svůj hamerský trialpark.

Poslední dubnový týden byl z hlediska počasí doslova aprílový. Ranní mrazíky ani sněžení nebyly výjimkou, ostatně, i v místě závodu ještě ve středu chumelilo. Naštěstí však závody nebývají ve středu, ale v sobotu, kdy už na všechny účastníky čekala modrá obloha, jarní slunce a ráno sice chladné, ale rtuť teploměru vytrvale stupala nahoru a tak bylo možné postupně odkládat jednotlivé vrstvy oblečení. Odpoledne už všichni chodili jen v tričku – většinou zbrusu novém s barevným logem Youth Games.

Je potřeba pochválit rozhodnutí uspořádat soutěž přímo v trialparku. Není to tak jednoznačná volba, jak by se zdálo. U soutěží podle pravidel UCI / ČSC je kladen důraz jednak na místa atraktivní pro diváky, jednak na rovné podmínky pro všechny soutěžící. Občas je proto slyšet názor, že závody v tréninkových trialparcích zvýhodňují domácí jezdce, neboť překážky znají. Je to do jisté míry pravda, na druhé straně by byl hřích nevyužít pestrou paletu tratí a sekcí, které jsou v trialparku k dispozici. Žádný pořadatel u nás není schopen postavit “na zelené louce” tak kvalitní závod, jaký lze připravit při využití pevných a léta budovaných překážek, navíc v asi nejlepším parku v republice. Pro závodníky je to tedy určitě přínosné rozhodnutí a klady převažují.

Jak už bylo zmíněno v předchozím příspěvku, jezdců přijelo 42. Nejpočetnější byla kategorie promesa se třinácti startujícími. Oranžové tratě byly postaveny možná až příliš snadné – z prvního kola hned čtyři jezdci přivezli samé nuly. Ve druhém se pole naštěstí trochu promíchalo, přesto o pořadí na prvních dvou postech rozhodoval čas. “Čekali jsme účast nováčků ostatních klubů, kteří dosud nemají za sebou žádný závod”, vysvětlil za pořadatele Mirek Křiva, “nakonec tu ale byla většina dětí, které závodily už vloni a pro ně byly tratě opravdu hodně snadné.” Na prvním místě se umístil Dan Králík z blanenského klubu, druhá Štěpánka Mudrychová ze Znojma a třetí Václav Kolář také z Blanska.

V poussinech to bylo obtížností i bodově jiné kafe. Svou roli v této kategorii tradičně hraje “zakázaný pedál”, kdy pravidla už dotek penalizují, ale jezdci se ještě trochu potýkají s rovnováhou a o pedál se občas chtě nechtě opřou. Navíc mezi poussiny polovina jezdců ještě ani nedosahuje spodní hranice 9 let – jenže na promesu už jsou zase příliš dobří. Vítězem se stal Jirka Sehnal (Blansko) následovaný klubovým kolegou Radimem Ženatým, na třetím místě skončil František Andrle z Kyjova.

I mezi benjaminy najdeme pár jezdců, kteří by věkem patřili ještě do kategorie nižší, přesto ale bojují se staršími soupeři o stupně vítězů. První místo v této kategorii patří Dominiku Sabáčkovi z AMK Mladost Hodonín, druhé Martinu Damborskému z AMK Staré Brno a třetí Vojtěchu Hříbkovi z Cyklo-trial klubu Střední Čechy.

Čím vyšší kategorie, tím méně jezdců. V kategorii girls to byly čtyři jezdkyně, první skončila Alžběta Pečínková (AMK Hamry), druhá Eliška Hříbková (Trial klub Mraveniště) a třetí Denisa Pecháčková (Cyklo-trial klub Střední Čechy). V minimech tak sice startovali rovněž čtyři závodníci, ale dva z nich kvůli věku jen mimo soutěž. Vítězem se stal Tomáš Vepřek z Biketrial klubu Olomouc, druhý za ním Petr Mokrý z domácího AMK Hamry nad Sázavou. Bohužel jediný jezdec – Mára Pochtiol z Trial klubu Žižkovo Pole – odpovídal kategorii cadet a závod bez soupeře tak pro něj snad byl alespoň dobrým tréninkem.

Kromě Her mládeže byl v Hamrech na sobotu připraven ještě závod Open Free pro dospělé jezdce. Třináct jezdců soutěžilo v kategoriích elite 20, elite 26 a expert ve sbírání bonusových bodů na červených a žlutých tratích. Vítězi kategorií v uvedeném pořadí se stali Vašek Kolář, Vlasta Kabeláč Čiháček a Lukáš Janka.

Kompletní výsledovku najdete zde a pro rozsáhlou fotogalerii klikněte na tento odkaz.

Kdo neodjel hned po závodě domů, mohl využít slunečného odpoledne k tréninku, okukování buginy nebo jen tak posezení. Na večerní pálení čarodějnice si ale počkali už jen místní.