Sobota se nesla ve znamení kvalifikačních, semifinálových kol. Dopoledne na tratě nastoupili poussini, minimáci a mladší dívky a nebesa je poctila svou přízní – jak ve smyslu obrazném co se úspěšnosti týče, tak ve smyslu doslovném, kdy občasný mráček udržel teplotu ve snesitelných mezích. Obrazně pak přízeň zůstala zachována i odpoledne. Celkem 15 jezdců z našeho 18 členného týmu si vybojovalo postup do finále – něco takového jsme na WYG ještě nezažili.
V poussinech nastoupili v děvět ráno Jirka Sehnal, Vašek Kolář a Věnek Valenta. Překážky na první pohled nevypadaly obtížně, komplikací ale byly stísněné prostory mezi nimi a kolem nich a s tím spojená řada komplikovaných otáčení a couvání. Kluci si s tím ale poradili bravurně, Jirka postupuje ze 4. místa, Věnek ze 6. a Vašek poté, co napravil chybku v prvním kole, z místa 10.
O půl desáté se na vedlejších “velkých” tratích přidali minimáci, v českých dresech to byl René Vymětal, Tobiáš Daněk a David Vlasák. Tady kluci párkrát doplatili na ohraničující pásky blízko překážek, kdy se jim při seskoku dostalo kolo za pásku a bylo vymalováno s pěti trestnými. Naštěstí se rychle poučili – body v kvalifikaci byly hodně natěsno, René obsadil 6. místo a Tobiáš 8. a oba tak postupují. David na svém prvním mezinárodním závodě sbíral zkušenosti, dvacáté druhé místo je ale velmi dobrá premiéra.
Mladší holky vystřídaly poussiny na “malých” tratích o jedenácté hodině. Bětka Vaněčková si svůj díl nervozity vybrala včera v týmovce a dnes už mohla jet klidněji. Obdivuhodný je fair-play Bětky a jejího doprovodu Tády Kříže, když se přihlásili s tím, že ve výsledcích má zapsaných padesát bodů na čtvrté sekci a přitom tam spadla na druhé brance a má mít jen deset bodů. Výsledné druhé místo by toto přehlédnutí časomíry sice neovlivnilo, ale v porovnání s místy diskutabilními (diplomaticky řečeno) výkony rozhodčích je tento přístup takovým milým pozitivním zázrakem (což se ostatně k rynku Jana Pavla II. tak nějak hodí). Srdnatě bojovaly i další dvě naše mladší dívky. Štěpánka Mudrychová s podporou maskota Quidoka (pamatuju si to jméno správně?) postupuje z pátého místa. Dáňa Pecháčková si sice při pádu bolestivě narazila pusu, takže teď “nemůžu jíst, ale mluvit strejdo můžu docela dobře” (popravdě by se to hodilo spíše naopak), ale hlavní je, že i s tímto handicapem skončila na osmém a tedy ještě postupovém místě!
Kvalifikace pokračovala po polední pauze. V jednu hodinu (a v parném slunci) se do tratí pustily starší dívky. Na konkurenci Španělky Věrky sice nestačily, ale to se ještě může zítra změnit! Eliška Hříbková jela s úsměvem a kvalifikuje se ze druhého místa, Denisa Pecháčková se sice trošku zdržela řešením defektu zadního kola, na bodech ji to ale příliš neohrozilo a postupuje z místa třetího. “Jak to vypadá, postupuju?”, ptá se nevěřícně po dojezdu. Tak určitě, ne? Postup naopak zůstal uzavřen třetí z našich dívek, Elišce Mudrychové, která obsadila celkově 14. příčku.
Nejsilněji co do počtu máme obsazené benjaminy. Zde byly tratě všemi hodnoceny jako velmi lehké = velmi těžké na soustředění. Jedna chyba může zhatit postup. Vojta Hříbek první kolo zvládl bez jediné chybky (300 bodů), ve druhém sice nějaké byly, ale na postup ze 7. místa to stačilo. (“Takže stoprocentně postupuju? Je to jisté?”). Kuba Kalaš potvrdil to, co bylo lze pozorovat celou letošní sezonu: že se na tréninku nefláká a píle ovoce přináší. Stejný počet bodů jako Houba (570), osmé postupové místo – to je zasloužená odměna. Vojta Vepřek je “nemistr prvních kol” a ve druhém pak vždy dohání, co zkazil – dnes naštěstí úspěšně, 11. místo a postup. Radim Ženatý zajel obě kola vyrovnaně a dobře a jsem moc rád, že i jemu to vyšlo: dvanáctým místem uzavírá kvalifikaci pro finále. Zaslouží si to.
Nejstarší kategorie kadet odstartovala v 15 hodin. Zde máme nasazené dva jezdce, Tomáše Vepřka a Martina Damborského. Tomáš měl před startem ze sekcí respekt, naštěstí brzy zjistil, že mnohé z nich projet lze a to dokonce i za plný počet 60 bodů. Po prvním kole se pohyboval na šestém sedmém místě, ve druhém mu příliš nepomohl výrok rozhodčích na první sekci, ale v součtu mu body vyšly na 10. postupovou příčku. I Martin si dokázal střihnout jednu “šedesátku” (neboli po staru “nulu”) a ve druhém kole si bodově mírně polepšil, nakonec je z toho 22. místo.
Jak dopadnou finálové jízdy se dozvíme zítra. Startují v devět hodin, rozpis jste si mohli přečíst v předchozím příspěvku. A on-line výsledky UCI běží spolehlivě 🙂
Fotogalerie – semifinále
