Kompletní sbírka medailí

Kdo z našich finalistů promění postup v medaili? Nějaké tipy jsme před startem měli, ale nikdy nic nemáte jisté. Své hraje nervozita a také nesmíme zapomínat na “dánské počasí” – ano, ani dnes dopoledne nechyběly pravidelné sprchy zhůry. Pomalu si na ně začínáme zvykat. Nakonec jsou ty individuální medaile tři – po jedné od každé barvy.

První nastupovali poussini. Obtížnost se konečně vyhoupla z až nedůstojně snadné kvalifikace na skutečné tratě odpovídající světovému šampionátu. Vojta Hříbek jel soustředěně a bez zbytečných chyb. Celkem nasbíral 10 TB a skončil na třetím místě. Smolařem se stal Vojta Vepřek, který v prvním kole udělal dvě pětky a i když druhé kolo zajel za jediný bod, nejlépe ze všech, tak už ztrátu nedohnal a s 13 TB skončil čtvrtý. Radim Ženatý měl zpočátku ze sekcí zbytečný respekt, ve druhém kole ale hlava sepla, jak měla a začal dojíždět jednu sekci za druhou. Ze závodu si tak odváží 9. místo.

Velké naděje jsme si dělali v mladších dívkách a jak se ukázalo, tak nikoliv marně. I děvčatům těsně před startem důkladně pokropil sekce déšť. Denisa Pecháčková nastoupila v pláštěnce, ale brzy ji odložila. Ani jí se nevyhnula pětka v prvním kole, ale nic není ztraceno – zvláště když také zajela druhé kolo za fantastický jediný bod! Pak napjaté čekání, jak dojede španělská konkurentka, které skončilo bujarým jásotem Libora Pecháčka: Denisa je na nuly první! “Babi, jsem mistryně světa”, telefonovala o chvíli později uslzená Denisa domů… Na to, jak krátce jezdí, se se sekcemi velmi dobře poprala Bětka Vaněčková a skončila s odstupem na čtvrtém místě. Eliška Mudrychová je pak v tabulce hned za ní.

V benjaminech byla obtížnost nastavená opravdu hodně vysoko. Renda Vymětal nastoupil do těžkých sekcí razantně a po prvním kole figuroval na druhém místě. Že by?, vzplanula v nás jiskra naděje. Bohužel do druhého kola pořadatelé sekce zlehčili, ostatní soupeři začali dojíždět a navíc si Renda vybral svou porci smůly v podobě spadlé šipky, takže se v konečném výsledku propadl až na místo šesté. Vojta Kalaš pak z finále vytěžil jedenácté místo. Mimochodem, padající šipky byly prokletím celých letošních WYG.

Po krátké pauze na oběd se na start postavily dívky. Že bude mít Bětka Pečínková medaili jsme věřili, otázka ale je, jakou? Bety začala závod pětkou na “A” v písmenové sekci. Tahání tam bylo nehezké, ale jak brzy ukázaly soupeřky, nikoliv nerealizovatelné. Po prvním kole vedla Španělka Vera Baron, naše závodnice bod za ní. Ve druhém kole opět prokleté áčko a druhá pětka a bylo vymalováno – Vera dojíždí poslední sekci už v klidu a na jistotu a Bětka má letos stříbrnou medaili. Druhou závodnicí v kategorii byla Eliška Hříbková. Je zde prvním rokem, hned postoupila do finále a po prvním kole byla bod od třetího místa. Bohužel si špatně rozvrla čas závodu a k bodům z druhého kola připočetla ještě časovou penalizaci, takže nakonec místo osmé.

Posledního soutěžícího jsme měli v minimech. Tomáš Vepřek také nejprve koukal na sekce s respektem, pak se ale rozkoukal a je z toho deváté místo.

Kompletní výsledky si můžete přečíst na stránkách UCI (pokud už jste to dávno neudělali).

1 komentář u „Kompletní sbírka medailí“

  1. Velká gratulace všem jezdcům k dosaženým úspěchům, ale i neméně velká gratulace všem co šlapou nejednoduchou, ale správnou cestu rozvoje a budoucnosti tohoto sportu u nás. Jak píše Radek.J …. stojí to za to. Dík všem.

Napsat komentář: Míra Křiva Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *